sobota 25. února 2017

Názorokec #15: Moře nestvůr (Rick Riordan)


Nedoporučuji číst názorokec ani samotnou knihu před přečtením předchozího dílu - Zloděje blesku. Přece nebudete riskovat vyspoilerování prvního dílu!

Ani tentokrát si Percy Jackson neužije letní pohodičku na táboře, kde by opékal vuřty u táborového ohně a kde by jedinou povinností bylo napsání dopisu domů. I když ani plavba po Bermudském trojúhelníku nestojí tak úplně za houby.


Název: Moře nestvůr
Autor: Rick Riordan (Goodreads, ČBDB)
Série: Percy Jackson a Olympané (2. díl z 5)
Originální název: The Sea of Monsters
Rok vydání: 2006 (v ČR 2010)
Počet stran: 304
Nakladatelství: Fragment
Překlad: D. Chodilová

Když už to začíná tak nějak vypadat, že se Percy prokouše celým školním rokem bez vyhazovu a návštěv příšer, všechno se zase pokazí. A to na vybíjené, kdy na něj zaútočí Laistrygonové. Díkybohům se zde zničehonic objeví Annabeth a spolu s Tysonem, podivným Percyho kamarádem, se opět vydávají do Tábora polokrevných. Tam se ale ukáže, že někdo otrávil Thaliin strom natolik, že umírá a spolu s ním i kouzelná bariéra tábora, která drží nestvůry od polobohů. Není tedy divu, že právě když Percy, Annabeth a Tyson dorazí, probíhá tu bitva s nestvůrami. To už je samo o sobě dosti špatné, ovšem, Dionýsos se rozhodl vyhodit Cheiróna, ředitele aktivit, a místo něj si najal neschopného Tantala, který nesnáší Percyho. K tomu všemu je Grover v pořádném průšvihu. Přesněji řečeno, má se stát kyklopovou ženou. Ups. A tak se Percy opět bude muset vydat na výpravu, aby zachránil nejen svého kamaráda, ale i tábor, na který si nestvůry již brousí nehty zuby.

Uznávám, že některé příhody byly vážně na hlavu (jsou uprostřed moře a rázem narazí na ostrov s lázněmi... Možná nějaká příšera? Ale ne, to je určitě jenom neškodný ostrov, že), ale co by člověk také měl očekávat od příběhu zaměřeného na řeckou mytologii? Stejně mi ale místy připadalo chování hlavních postav nereálné, vzhledem k tomu, že jim je nějakých třináct a v té době by aspoň ždibíček rozumu mít měli.

Pravda je taková, že mi to vlastně ani nevadilo, což dávám za vinu autorově stylu psaní. Ani tentokrát Percy není schopný držet jazyk za zuby, a tak byl občas příběh opět i humorný. Kupodivu to ale ani nepůsobilo nuceně a že by kniha byla utopena pod záplavou sarkasmu či ironie, to tvrdit také nemohu. Sedla mi také ich-forma z pohledu Percyho, protože Percy.

Velkým plusem je Tyson. Je jedno, co zas provedl, vždycky to bylo naivňoučky roztomilé, až mě zase popadla ta nálada, kdy vidím svět za růžovým brýlemi. Ony vlastně všechny charaktery postav byly propracované. Nikdo nepůsobil nudně a černobíle, každý měl svoji minulost, každý měl byť i menší roli v nastávající válce a každý byl zkrátka něčím zajímavý. Díky tomu se mi nestalo, že bych co dvě stránky přemýšlela nad tím, kdože je vlastně třeba Tantal.

A ten konec... Nebývám sice obvykle člověk, který umí uhodnout rozuzlení hned na straně 8, o to víc mě to rozhodilo. Měla jsem již dokonalou, téměř neprůstřelnou teorii o tom, jak se děj potáhne celými pěti díly... a pak přišlo tohle a moje vysněné zakončení bylo rozmetáno jako domeček karet, který se utkal s hurikánem. Celou další noc jsem pak dumala nad tím, co teď bude následovat.

Ona spousta mých teorií byla rozmetána již v průběhu čtení. Člověk si užuž pomyslí Áha, tak to je pěkně průhledné, když v tom autor přijde s nečekaným zvratem. Anebo naopak. Přichází myšlenka Áha, tak to je ale určitě chyták, takhle průhledné by to přece nebylo... a, no, není. Překvapivé je rozhodně obojí.

Sečteno, podtrženo, kniha si opět získala moje srdce. Věřím, že se najde někdo jako já a bude stejným fandou knihy třeba i kvůli bermudskému trojúhelníku, který je jedním z hlavních témat tohoto dílu (proto se jmenuje Moře nestvůr)!


0 komentářů:

Okomentovat

Díky za koment! Jsi úžasný člověk!